V tomto kratším příspěvku se zaměřím na jednu zásadní výhodu britských akcií oproti tuzemským, která také poměrně dobře ilustruje rozdílnost právních systémů. 

V České republice (a většině dalších evropských států) reprezentuje akcie cenný papír, tedy jakousi "směnku" na část obchodního podílu společnosti. K výkonu práv je tedy nezbytným předpokladem její fyzické držení a existuje tak i riziko ztráty, krádeže, exekuce či jiného nechtěného pozbytí. Taková situace je pak jen obtížně řešitelná a může se i stát, že původní držitel se nesprávným postupem sám dostane za hranu zákona (např. pokud si jako statutár vystaví akcii novou).

Naproti tomu v Británii je akcie "pouhým" potvrzením společnosti, že dotyčný vlastní část jejího obchodního podílu. Takové potvrzení samo o sobě nemá žádnou hodnotu a nikomu jinému než skutečnému vlastníkovi podílu nepřinese žádný prospěch. Dokonce ani exekutor nemůže zabavenou britskou akcii použít k uplatnění nároku na obchodní podíl a ani z takového aktu něco vyvozovat. Musel by postupovat přes britský soud, který by pravděpodobně vyzval společnost ať doloží seznam svých akcionářů. Takový postup je však nepravděpodobný a zdlouhavý.